Jak udržet karavan v suchu 

Když začíná teplota venkovního teploměru klesat a dny se zkracují, ubývá čas a nálada na pravidelné větrání karavanu a vysoušení oroseného vnitřku. Stejná situace pak nastává při dlouhodobějším uskladnění karavanu při zazimování. Vlhkost v karavanu je strašákem karavanistů, ale nemusí to být hned velkým problémem, je totiž několik způsobů, jak vlhkost zachytit a eliminovat ji.

Určitému a hlavně neustálému tvoření se vlhkosti v karavanu se nedá zabránit. Vzniká jak při deštivém počasí, při vaření, ale i samotné dýchání obyvatelů karavanu nemálo zvyšuje vlhkost vzduchu. V sezóně, nebo když se s karavanem cestuje a používá se, se vlhkost karavanu dá běžně regulovat vytápěním a pravidelným větráním. Jiná situace ovšem nastává v případě, že se karavan nepoužívá, stojí venku, nebo je zazimovaný.

Interiér karavanu a především matrace a čalounění sedaček při letní dovolené ať už u moře, nebo i po ČR, nabere mnoho vlhkosti, která se dříve nebo později musí uvolnit do vzduchu. Tím pak velmi snadno začne docházet ke kondenzování vody a to může přinést mnoho negativních jevů. Při ignorování přibývající vlhkosti se nejprve setkáte s nepříjemným zatuchlým zápachem karavanu a posléze se může začít tvořit plíseň. Tento problém vzniká tak, že teplý vzduch obsahuje velké množství vody, ale s klesající teplotou tuto vodu zase odevzdává. Ta pak ulpí na povrchu všeho, proniká do čalounění i do dřeva a vše je pak vlhké.

Vlhkost vzduchu se dá snadno změřit pomocí vlhkoměru – buď klasické přístroje s ručičkou, nebo moderní elektronická měřidla, která jsou také často instalována do domácích meteostanic. Ideální i příjemná vlhkost vzduchu jak pro člověka, tak pro materiál se pohybuje v hodnotách mezi 40 až 70%. Při poklesu teploty se ale horní hranice rychle překročí. Běžně postačí cílené zahřátí vzduchu a větrání a tím se vlhký vzduch dostane ven z interiéru.

Pokud je ale karavan dlouhodoběji odstaven bez možnosti pravidelného větrání a udržování teploty, je ideální doba využít jiné pomocníky – tedy odvlhčovače vzduchu. Do karavanu se hodí tři typy: chemický systém s odkapáváním, systém pro vázání vlhkosti s možností opakované regenerace a fyzikálně pracující odvlhčovače.

Chemické systémy s odkapáváním jsou určeny pro jednorázové použití a fungují na stejném principu. Silně hygroskopická vodu pohlcující sůl (chlorid vápenatý) vytahuje vlhkost ze vzduchu a ukládá jí do krystalové mřížky a tím vzniká takzvaný hydrátový komplex. Tento hydrát se nakonec i při nízké teplotě rozpustí ve vlastní krystalové vodě a skápne do připravené nádoby. Kapalina tedy rozhodně není čistá kondenzovaná voda ze vzduchu, nýbrž nasycený roztok soli, který je nutný vylít do výlevky. Solný roztok sice není jedovatý, v určité míře se může používat i do potravin, ale při použití je na místě opatrnost – je silně agresivní, proto se vyvarujte kontaktu s očima a do přírody jej také nevylévejte. Tyto systémy, v závislosti na velikosti, mohou být aktivní i několik měsíců v kuse. Funkční je i plný hrnec soli umístěný uprostřed karavanu. Výhodou těchto systémů je vysoká efektivita, žádná potřeba energie, poměrně malé pořizovací náklady. Nevýhodou jsou naopak provozní náklady spočívající v dokupování náplní a nutnost likvidace solného roztoku.

Regenerovatelné odstraňovače vlhkosti jsou funkční díky zvláštním schopnostem oxidu křemičitého, který je v nich použit ve formě bílého prášku pocházejícího z fosilních křemičitých řas. Sáčky se ale mohou plnit i amorfním oxidem křemičitým (silikagel), který také efektivně pohlcuje vodu, nebo se dají plnit i kalcinovanou jílovitou zeminou, což jsou synteticky vyráběné oxidy hliníku. Těmito oxidy nebo jejich směsmi se plní látkové pytlíčky, které se umístí do vlhkého prostoru. Náplň pak nasává vlhkost ze vzduchu a naopak při vysokých teplotách může vlhkost opět vydávat. Tohle je způsob jejich regenerace, která se zpravidla provádí buď v roztopené pečící troubě, u některých lze i v mikrovlnce. Určité typy v sobě mohou mít zabudované i vyhřívání, které se využívá mimo karavan, pomocí nějž se zachycená voda opět uvolní do vzduchu. Výhodou je vysoká efektivita a obnovitelná náplň. Nevýhoda je jen ta, že je při regeneraci potřeba energie.

Fyzikální odvlhčovače vzduchu fungují na principu kondenzace. Kolem chladících prvků se vede vzduch, na kterých vlhkost zkondenzuje a skapává do záchytné nádoby. Takto fungují nejen velké stavební vysoušeče, ale i malé odvlhčovače do karavanů. Takový výrobek nabízí třeba firma Conrad, Cornwall Mini, Sakura,…. Některé z těchto přístrojů mohou být kombinovány s programovatelným regulátorem vlhkosti vzduchu. Tento regulátor pak automaticky aktivuje odvlhčovač, v závislosti na nastavené mezi vlhkosti. K tomu je ovšem potřeba připojení na 230V a čas od času je nutná kontrola množství vody v záchytné nádobě. Odlišně pak pracují větrací systémy CB-Air. Tento moderní a ne zrovna levný přístroj byl původně užíván v muzejnictví a byl vyvinut k optimálnímu uložení starých tiskovin. V karavanu tak díky cílenému odtahu a přívodu vzduchu pomocí ventilátorů dokáže zajistit optimální klima. Přívodní napětí může být 12, nebo 230 V, ale k samotnému provozu postačí i solární panel. Pro běžné užití je však poměrně drahý. Výhodou je opět vysoká efektivita a žádné odpadní látky, nevýhodou naopak nutnost neustálého připojení na elektřinu.